Recenze aneb náhodné úvahy o knize „Náhodné úvahy“ Barryho Gassona

Náhodné úvahy o knize „Náhodné úvahy“ Barryho Gassona.

Jednoznačně MUST HAVE pro každého tanečníka!
Tohle bylo první, co mě napadlo po přečtení. I přes to, že zhruba dvě třetiny knihy je věnováno standardu, což mě, latináře, moc nepotěšilo.
Ale koneckonců to je první titul, který je zaměřen přímo na sportovní tanec. Nenajdete tady popisy variací a předepsaných oděvů. Historii jednotlivých tanců tu taky nehledejte.
Tato kniha mi silně připomněla konverzaci se starým zkušeným odborníkem. Co tím chci vlastně říct? Hned to pochopíte, určitě jste to taky někdy zažili. Konverzujete se člověkem, který je profi v oboru, hodně toho zažil, osobně zná lidí, o kterých jste pouze slyšeli a při každém setkání vám vypráví nějaké zajímavé příběhy. A taky strašně lituje toho, že dříve „stromy byly vyšší, nebe modřejší a baby mnohem hezčí“. Je v důchodu, jeho pohled na svět je archaický a moderní směry vývoje (čehokoli) vůbec neuznává. Žije minulostí. Vy se snažíte mu odporovat ( v čemkoli, nemluvím teď o tancování), snažíte se prosadit svůj názor, najít nějakou jeho chybu, ale on vás pokaždé hravě dostává na lopatky. A ačkoliv uvnitř s nim stejně nesouhlasíte, máte obrovskou radost, že jste to aspoň zkusili. Že jste se aspoň trochu přiblížili k jeho úrovni. Jeho slova vám budou znít v hlavě další dvě hodiny a stále budete váhat, co když tento starý odborník přece jen měl pravdu a vy, mladá generace, jdete přece jen špatnou cestou…

Když jsem poprvé spatřil „Náhodné úvahy“, četla je jedna nejmenovaná standardní tanečnice (tímto zdravím Kristýnu Mückovou ). Ačkoliv měla již cca půlku knihy přečtenou, nedokázala pořádně odpovědět, o čem že to vlastně je: „Mno, to jsou takové všeobecné úvahy o tancování, trocha techniky, trocha zajímavosti a tak“. A skutečně, toto je nejlepší možný popis.

Existuje hodně důvodů, proč byste si měli přečíst tuto knihu. A pro každého tento důvod bude odlišný.
Někdo začíná a potřebuje slyšet nějaké dogma, na kterém bude stavět své tancování.
Někdo je pět let v „Dečkách“ a stále neví, proč mu porota nedává ani křiž, ačkoli trénuje se zkušeným trenérem.
Někdo už má toho dost odtančeno, má třídu M, učí vlastní páry a chce si upřesnit několik technických detailů.
Někdo už dávno netančí, ale droga „tanec“ je stále s ním a vzpomínky největšího novozélandského odborníka ho zahřejí u srdce.
Někdo učí, má svůj klub, svojí taneční teorii a hledá inspirace pro další vývoj, nebo pro posílení teorie vlastní.
Někdo neřeší vůbec nic, tančí pro radost, chce si přečíst něco nového a pobavit se přitom.
To vše najdete v knize „Náhodné úvahy“.

POZOR!
Neříkám, že si tu knihu máte nutně koupit. Někomu stačí, když si jí půjčí, přečte a udělá si v hlavě pár poznámek. Náhodné úvahy totiž samy o sobě mají málo převratných myšlenek. To je vlastně to samé, co dostáváme na seminářích zahraničních lektorů za stovky Eur. Pouze nový pohled na problém. Nový nápad, nový směr. Jak s tím naložíme, je pouze na nás. A právě proto já osobně doporučím všem svým známým tanečníkům, aby se s touto knihou seznámili. Nemusíte ji vlastnit. Ale přečíst si ji byste měli.